Symfonie číslo 3 (Eroica)

Jedná se o vůbec první tištěnou edici instrumentálních partů slavné Beethovenovy symfonie č. 3 Es dur, známé jako Eroica, tedy „hrdinské“ symfonie. Skladba byla původně nazvána „Bonaparte“ a autor ji zamýšlel dedikovat Napoleonovi. Poté, co se Napoleon prohlásil císařem, rozhodl se rozčarovaný Beethoven symfonii přejmenovat a věnovat ji svému hlavnímu mecenáši a milovníkovi hudby Františku Josefu Maxmiliánovi, 7. knížeti z Lobkowicz (1772–1816).
Beethovenův salonek

Unikátní partitury a party vystavené v této expozici zprostředkovávají zajímavý pohled nejen do hudebního provozu v rodině Lobkowiczů, ale také na vášeň mnoha členů rodu pro tento druh umění. Počínaje Ferdinandem Augustem, 3. knížetem z Lobkowicz (1655–1715), každá nová generace zrodila vynikající hudební amatéry, kteří vedle studia hudby a hry na hudební nástroje, stáli u vzniku řady nových děl a prostřednictvím privátních i veřejných produkcí kultivovali tehdejší hudební život. Dokladem hudebních aktivit je již zmiňovaná mimořádná sbírka tištěných a rukopisných hudebnin.