Wellesley College: Setkání, která přinášejí přátelství

Jednou z hlavních priorit House of Lobkowicz je vytvářet a posilovat vazby se studenty a badateli v oblasti historie a umění. Již devět let spolupracujeme například s prestižní univerzitou Wellesley College sídlící nedaleko Bostonu, ve státě Massachusetts.

Každý rok vybíráme ze silných kandidátů dvě studentky, které v rámci osmitýdenního pobytu během léta, dostanou možnost seznámit se s fungováním neziskové umělecké instituce a podílet se na praktických kurátorských činnostech včetně výzkumu a péče o historické předměty. Kromě toho se zapojují i do aktivit různých oddělení, včetně komunikace a marketingu. Zkušenosti, které si na konci svého pobytu odnášejí, jim – jak věříme – pomohou při výběru jejich budoucí kariéry. V roce 2023 jsme přivítali Gabrielu Awad, absolventku oboru Studio Art a blízkovýchodních studií, a Kay Gonzalez-Ramirez, studentku fyziky a umění, jejímž snem je najít práci, která tyto obory kombinuje.

Obě nám pomohly mimo jiné s přípravou nového prohlídkového okruhu na zámku v Roudnici nad Labem a katalogizací předmětů nalezených v rodném domě Antonína Dvořáka. V marketingovém oddělení zase dostaly příležitost navrhnout letáček, připravit příspěvky na sociální sítě, nebo si na vlastní kůži vyzkoušet, jaké to je natáčet rozhovor i vystoupit před kamerou.  

„Program stáže v Lobkowiczkých sbírkách je ze všech, které jsem absolvovala, nejucelenější. Díky tomu, že máme možnost spolupracovat ne s jedním, ale několika odděleními organizace House of Lobkowicz, si vytváříme jasnou představu o tom, jak vypadá provoz instituce jako celku. Ostatní programy, kterých jsem se v minulosti účastnila, se většinou zaměřovaly jen na jednu oblast nebo dovednost, což kontrastuje s rozmanitostí práce a řadou dovedností, které rozvíjíme zde.“ hodnotí náš program Gabriela.

„Ze všech oddělení, v kterých jsme měly možnost krátce působit, se mi obzvlášť líbila práce, kterou jsem vykonávala společně s kurátory Lobkowiczkých sbírek. Bavily mne hlavně hmatatelné úkoly, jako bylo restaurování kamen nebo katalogizace předmětů z rodného domu Antonína Dvořáka. Velmi jsem ocenila, že jsme si mohly vzít konkrétní sbírkové předměty i do ruky, tak se člověk učí nejlépe.“ dodává Gabriela.