PKF - LOBKOWICZ abonmá: Bach. Popper. Rossini

4. dubna 2024, 19:00

Úvodní koncert PKF — LOBKOWICZ abonmá nás provede Evropou od pozdního baroka po konec 19. století. Ke slovu se dostanou díla téměř nehraná i velice známá, ovšem v ojedinělé interpretaci violoncellisty Jamala Aliyeva.

Účinkují:
Jamal Aliyev –⁠⁠⁠ violoncello

Program

František Xaver Richter
Adagio a Fuga g moll

Johann Sebastian Bach
„Air“ ze Suity č. 3 D dur, BWV 1068

Gioacchino Rossini
Smyčcová sonáta č. 3 C dur

Niccolò Paganini
Variace na téma z opery Mosè in Egitto G. Rossiniho

Béla Bartók
Rumunské tance Sz. 68, BB 76

David Popper
Uherská rapsodie, op. 68

Program večera:
18:00    Welcome drink spojený s prohlídkou expozice
18:30    Přednáška z cyklu Příběhy umění na téma Dvacáté století v Lobkowiczké sbírce, přednášející Veronika Červená, asistentka kurátora
19:00    Koncert v Císařském sále
20:15    Setkání se sólisty a orchestrem u číše vína s pohoštěním připraveným šéfkuchařem Lobkowiczkého paláce

Jako nejslavnější „hit“ večera si Jamal Aliyev připravil „Air“ z Orchestrální suity č. 3 Johanna Sebastiana Bacha, jemuž poskytne důstojný úvod František Xaver Richter. Právě Richter, dnes téměř zapomenutý rodák z Moravy, který působil mj. v Mannheimu, se stal důležitým článkem v symfonickém přerodu z pozdního baroka do klasicismu a ve své době byl považován za jednoho z předních kontrapunktiků a skladatelů duchovní hudby.

Éra opery raného 19. století je úzce spjata s dílem Gioacchina Rossiniho. Melodiku komických oper však nezapře ani jeho instrumentální tvorba, jako například závěr Smyčcové sonáty č. 3, kterou Rossini zkomponoval ve dvanácti letech. Rossinim, konkrétně jeho Mojžíšem v Egyptě, se nechal inspirovat i Niccolò Paganini pro své virtuózní variace, někdy zvané Mosè-fantasia.

Závěr koncertu bude patřit rumunské a maďarské lidové melodice. Z tvorby známého maďarského folkloristy Bély Bartóka zazní transylvánské melodie z Rumunských tanců, z díla skladatele a violoncellisty Davida Poppera zase Uherská rapsodie. Popper se sice narodil v Praze, kde také v polovině 19. století vystudoval konzervatoř, později ale přijal maďarské občanství. Popprovy skladby nejsou dnes často uváděny, povědomí o nich se udržuje především ve violoncellových kruzích.

Jamal Aliyev, jehož britská Classic FM v roce 2021 zařadila mezi třicet nejlepších mladých umělců světa, debutoval sólově v roce 2017 na BBC Proms, ve stejném roce získal ocenění The Arts Club – Sir Karl Jenkins Music Award, jež se uděluje nejnadanějším mladým hudebníkům působícím ve Velké Británii. Se svým mentorem, uznávaným pianistou Fazilem Sayem v roce 2022 natočili album s názvem Hayat Ağacı (Strom života). Ázerbájdžánského violoncellistu již mohli poznat milovníci klasické hudby v Austrálii, v USA, po celé Evropě i v Hong Kongu či v Jižní Americe.

Vystudoval Yehudi Menuhin School, absolvoval řadů koncertů s dirigentem Karlem Jenkinsem a London Concert Orchestra, pravidelně vystupuje také se Symfonickým orchestrem Skotské BBC. Je mu blízká tradiční turecká hudba a sám s oblibou hraje na turecké lidové nástroje.