Prořez stromů u rodného domu Antonína Dvořáka

23. ledna byla prořezána koruna jasanu ztepilého a hlošiny úzkolisté u rodného domu Antonína Dvořáka. Zásah provedla firma Arbonet. S Markem Žďárským, jednatelem a stromolezcem, který byl jednou z osob, které strom ošetřovaly, jsme se hovořili o tom, co práce arboristy přináší.

O čem je práce arboristy? Jste více obdivovatel flóry nebo spíše dobrodruh? 
„Jsem rozhodně více obdivovatel stromů a vášnivý dendrolog. S dobrodružstvím to nemá nic společného. Prostě ty stromy mám rád. Můj kamarád říká, že „my stojíme na místech, kam lidská noha ještě nevkročila“. Práce arboristy znamená, že ošetřujeme stromy, hlavně ve městech, a činíme je bezpečnými pro své okolí. Musíme řezat ty větve, které by se mohly zlomit nebo spadnout (na člověka, auto, dům…), jako například u tohoto jasanu v Nelahozevsi. Výhoda stromolezení je, že když jsme v koruně stromu, jsme schopní zjistit, jak je na tom strom zdravotně. Stromy totiž vykazují vizuálně patrné defekty například malé dutiny, prasklinky, dřevokazné houby apod., podle kterých lze poznat, že je strom nebezpečný. Strom můžeme prořezat i tzv. zevnitř. Většina stromů je světlomilných a uvnitř koruny, kde je tma, nebo ve spodních částech, typicky u jasanu, se nachází spousta suchých větví, a ty jsou nebezpečné pro okolí, můžou se ulomit a spadnout...“

V čem konkrétně spočívala vaše návštěva v Nelahozevsi? 
„My jsme na jasanu provedli tzv. zdravotní řez hlavně v obvodové redukci koruny, který spočíval v ořezu větví suchých, usychajících a navzájem se odírajících. Tím, jak se větvě odírají, se můžou zlomit. Redukce koruny se dělala i na bočních vykloněných spodních větvích, které jsme zkrátili asi o třetinu jejich délky, čímž jsme je odlehčili a zajistili, že se nezlomí a nespadnou někomu na hlavu. Jasany v Česku často napadá chalera alias voskovička jasanová. Ten místní je však úplně zdravý. Je to silný, nádherný strom.  Na jaře uvidíte, že obrazí jak z kmene, tak uvnitř z koruny. U vašeho jasanu rostly bezinky a po nich se vyšplhal až do výšky 10 m plamének plotní. Ten jsme sundali, protože jasanu škodí tím, že zastíní listy a větve poté začnout usychat, čímž se opět stává nebezpečným. 

Ošetřili jsme i hlošinu úzkolistou. To je docela unikátní strom, protože je velký a má mohutný kmen, a takových se moc nevidí. Museli jsme jí odlehčit, protože jednotlivé větve byly prasklé, a více jak polovina větví byla suchá. Zredukovali jsme ji o polovinu a ona na jaře nádherně obrazí. Bude to krásná stříbřitá koule. Už jsem dlouho neviděl něco tak pěkného. Byl jsem tady dneska se synem a bylo to moc hezký. Arboristika je jedno z nejkrásnějších řemesel. Z toho mám největší radost.“

Jaký byl nejzajímavější projekt, na kterém jste kdy pracoval? 
„Nejzajímavější je ošetřování starých památných stromů, například tatobické lípy v okresu Semily nebo svatováclavského dubu ve Stochově u Kladna. Kdysi jsme se starali tady na zámku v Nelahozevsi o očkový topol černý. Vytváří zduřeniny na kmeni jako očka. Dělali se z něj nástroje. To jsou velmi vzácné topoly. Také jsme se starali 15 let o Petřín.“

Marek Žďárský
Vzdělání: Zahradnická fakulta, MENDELU Brno 
Stromolezec a jednatel firmy Arbonet
Léta praxe: od 1995 (V roce 1995 poprvé vylezl na strom.)