Londýn: Primátorská slavnost na Temži (Canaletto)

Obraz Londýn: Primátorská slavnost na Temži od benátského malíře Antonia Canala, zvaného Canaletto, se letos vydal na cestu z Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě do Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Tam byl vystaven jako jedno z klíčových děl výstavy Canaletto & Bellotto.

Po jejím skončení se vrátil zpět do Lobkowiczkého paláce, kde jej nyní mohou návštěvníci opět obdivovat jako součást Lobkowiczkých sbírek.

Výstava představila slavné pohledy na evropská města od dvou významných malířů 18. století, Canaletta a jeho synovce Bernarda Bellotta. Oba umělci prosluli detailními vedutami (topograficky přesnými malířskými zobrazeními měst), které vytvářeli s velkou přesností, často s pomocí optických pomůcek, jako byla camera obscura.

Obraz Londýn: Primátorská slavnost na Temži a jeho párové dílo s názvem Pohled na Londýn od paláce Lambeth jsou kromě mistrovského zobrazení britské metropole také svědectvím setkání dvou významných osobností, českého knížete Ferdinanda Filipa z Lobkowicz a benátského malíře Canaletta.

Od svého vzniku v polovině 18. století urazil obraz dlouhou cestu. Putoval mezi Anglií, Čechami a Rakouskem, přežil bouřlivé dějiny Evropy a po staletí zůstával součástí lobkowiczkých sbírek.

Pro knížete Ferdinanda Filipa byla cesta do Anglie jednak únikem z kontinentální Evropy zmítané nepokoji a zároveň součástí aristokratické tradice tzv. grand tour, neboli kavalírské cesty. Takové cesty „na zkušenou“ otevíraly šlechticům svět za hranicemi vlastních panství, umožňovaly navazovat nové kontakty a poznávat jinou společnost, umění i politické myšlení.

Právě v Londýně, nejdynamičtější a nejmodernější metropoli své doby, se cesty malíře a knížete setkaly. Výsledkem jejich setkání byly dva obrazy zachycující hlavní tepnu města – řeku Temži:

Londýn: Primátorská slavnost na Temži  (kol. 1748)

Tato olejomalba zachycuje tradiční říční procesí při nástupu nového londýnského primátora do úřadu. Šlo o nejvýznamnější pozice, kterou mohl člověk nešlechtického  původu v monarchii zastávat, a obraz tak vedle slavnosti vyjadřuje i rostoucí občanskou hrdost.

Pohled na Londýn od paláce Lambeth (kol. 1746–1747)

Plátno vyobrazuje rušný provoz na řece, vlevo rámovaný Westminsterským opatstvím, bývalou královskou rezidencí a místem zasedání parlamentu, a na pravé straně palácem Lambeth, sídlem canterburského arcibiskupa a od 16. století symbolem Anglikánské církve.

Ferdinand Filip byl progresivním mladým aristokratem, který se mimo jiné zajímal o umění, architekturu i britské politické myšlení. V zobrazovaných scénách mohl vidět ideál města, které obdivoval. Je možné, že si nechal obrazy vytvořit jako památku na Londýn, který Canaletto zachytil s velkou detailností, byť mírně idealizovaně.

Další zastávkou na cestě obou obrazů byla Vídeň. Díky soupisu majetku po smrti knížete Ferdinanda Filipa v roce 1784 víme, že obě londýnské veduty byly v této době součástí vybavení tzv. zahradního Lobkowiczkého paláce ve Vídni. I zde zdobily zdi ložnice jako tiché připomínky knížecí cesty.

Vídeňský Lobkowiczký palác se později stal také místem prvního soukromého uvedení Beethovenovy Symfonie č. 3 (Eroica) v roce 1804. Beethoven ji věnoval svému mecenáši Františku Josefu Maxmiliánovi z Lobkowicz (1772–1816). Dnes najdete první vydání Beethovenovy slavné symfonie v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.

Turbulentní dvacáté století ovlivnilo život většiny Evropanů a podepsalo se samozřejmě i na životě rodiny Lobkowiczů. Jejich majetek byl dvakrát zkonfiskován –nejprve nacisty a později komunisty.

Obraz Londýn: Primátorská slavnost na Temži zůstal celou dobu v Čechách. To se však netýkalo druhé Canalettovy malby, Pohledu na Londýn od paláce Lambeth, která byla na Hitlerův rozkaz odvezena do „nacistických depozitářů” nejvýznamnějších evropských uměleckých děl v solných dolech poblíž Salzburgu. Po druhé světové válce se navrátila zpět do Československa, kde oba obrazy měla později ve správě Národní galerie.

Po sametové revoluci se obrazy vrátily zpět do vlastnictví rodiny Lobkowiczů, kteří je nejprve vystavili na zámku v Nelahozevsi. Poté našly svůj stálý domov v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.

Letos se do provenienčního deníku díla zapsala další kapitola. Z Lobkowiczkého paláce zamířil Canalettův obraz Londýn: Primátorská slavnost na Temži do Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Nesl s sebou paměť dvou propojených lidských osudů, tichý dialog mezi knížetem a malířem i stopy mnoha generací, které obraz opatrovaly a obdivovaly. A řeka, jež na plátně plyne, tak dál spojovala místa, časy i lidské příběhy.

Párový obraz Pohled na Londýn od paláce Lambeth však zůstal v Lobkowiczkém paláci. Dnes už jsou oba obrazy opět spolu a návštěvníci si mohou Canalettovy mistrovské práce s detaily i barevnou paletou prohlédnout pěkně zblízka.