Kostní sklo se v Evropě dostalo do popředí zájmu v 16. a 17. století. Stalo se tak především díky rostoucí popularitě čínského porcelánu dováženého
do Evropy, který byl však drahý. Protože zakalené neboli kostní sklo svým vzhledem a vlastnostmi – tedy neprůhledností, průsvitností a leskem, porcelán výrazně připomíná, začali jej šikovní obchodníci prodávat jako takzvaný „porcelán pro chudé“. Šlo tedy o levnější variantu pro zákazníky, kteří neměli prostředky na koupi čínského originálu, ale zároveň se chtěli přiblížit trendu doby. Kromě toho, že sloužilo k dekoraci, stalo se kostní sklo také odrazovým můstkem pro evropské učence, kteří se pokoušeli odhalit tajemství receptury čínského porcelánu. Talíře, které jsou součástí Lobkowiczkých sbírek, mají s největší pravděpodobností napodobovat takzvaný seladonový porcelán, tedy keramiku s nazelenalou až namodralou opakní glazurou.

Výstava Střepy nosí štěstí však není pouze o ukázkách hodnotných uměleckých předmětů. Během druhé světové války a období komunismu byly Lobkowiczké sbírky zkonfiskovány a nebylo s nimi zacházeno s péčí, jakou by si zasloužily. Tento smutný fakt se odrazil i na nedobrém stavu některých sbírkových předmětů. Mezi poškozenými figuruje právě i vzácný soubor talířů z kostního skla z přelomu 16. a 17. století, jejichž malované dekory byly povětšinou setřeny a jeden z talířů byl rozbit na tři kusy. Z druhu poškození a střepů se nicméně badatelé mohli dozvědět mnoho informací o charakteru samotného materiálu a nyní se o tyto zajímavé informace podělí i s návštěvníky muzea.

Dočasná výstava kostního skla bude otevřena od 26. dubna do 31. srpna 2023 jako součást stálého prohlídkového okruhu muzea Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. 

Kurátor výstavy: Dominika Fink