Karel Jeřábek se narodil roku 1899 na zámku v Roudnici do rodiny kustoda zámeckých sbírek Tomáše Jeřábka. Na své budoucí povolání se s podporou samotné rodiny Lobkowiczů připravoval od mládí. Do roudnického archivu a knihovny nastoupil v roce 1928. Kromě toho se stal i osobním tajemníkem diplomata Maxe Lobkowicze. Práce se pro něj, stejně jako pro mnohé jeho předchůdce, stala dlouholetým posláním.

Šťastná léta však skončila okupací Československa. Po obsazení zámku německou armádou a zřízením výchovného ústavu pro nacistickou mládež (tzv. NAPOLA) byly roku 1942 archiv i knihovna ze zámku vystěhovány. Po válce se Jeřábek zásadní měrou zasloužil o to, že byly sbírky postupně navraceny zpět. Tuto snahu však přerval únor 1948. Jeřábek i po odchodu Maxe Lobkowicze do exilu zoufale a statečně bránil zámek napěchovaný uměleckými předměty i archivními dokumenty před další přeměnou ve vojenský objekt. Jeho heroické úsilí však bylo proti zvůli nové moci marné.

Z korespondence a úředních hlášení Karla Jeřábka z období krátce před zabráním zámku dodnes mrazí: „… přišli se podívat na jmenovaný východní trakt zámecký, který je prý nevyužit – ač je tam umístěno zámecké museum, zbylá část zámecké knihovny, složena obrazárna a sbírka porculánu, keramiky a drobných předmětů, dále archiválie (…), ve 2. poschodí je složen nábytek zdejšího zámku, ze zámku Dolních Beřkovic a pražského paláce, který musel být pro Hradní správu vyklizen. Řekli, že se přišli podívat, zda by se tato část zámku hodila pro vojenské účely…“ (zpráva Karla Jeřábka Národní kulturní komisi v Praze, 29. srpna 1950).     

Zámek byl předán armádě na začátku září 1950 s příkazem, že musí být celý do měsíce vystěhován. Jeřábkův život skončil uprostřed této neradostné činnosti 21. září 1950. Svou smrt našel na dně zámecké schodištní šachty. Zda ukončil svůj život dobrovolně pod tíhou zoufalství z vývoje událostí, či zda se stal nepohodlným někomu z těch, kteří vyklízení řídili, se už asi nikdy spolehlivě nedozvíme. Jeho úmrtím však také symbolicky skončila i důležitá historická éra v dějinách roudnického zámku i lobkowiczkých sbírek. 

Zájemcům o bližší informace o životě Karla Jeřábka doporučujme studii Petra Kopičky Karel Jeřábek v letech 1945-1950. Vzpomínka na posledního lobkovického archiváře a knihovníka (Porta Bohemica: sborník historických prací, Litoměřice 2001, str. 199-212).