DIGITÁLNÍ EXPLORACE

Lobkowiczké sbírky vytvořily tato díla, aby odhalily skryté elementy uměleckých děl, které nelze poznat bez pomoci digitálních nástrojů. Namísto pouhého vystavení digitalizovaných kopií sbírkových děl se tato série zaměřuje na příběhy, jež se za každým z nich skrývají. Tato expozice rovněž odkazuje na širší cíle Lobkowiczkých sbírek, jako jsou výzkum a restaurování. Ty jsou pak příležitostí k odhalení nových příběhů, které divákům umožňují navázat hlubší vztah s uměleckým dílem a lépe mu porozumět. Digitální nástroje lze také použít k obrácení pozornosti na umělce, kterým se nedostává příliš pozornosti a také k zdůraznění palčivých výzev v oblasti uchovávání kulturního dědictví. Tato expozice vdechuje nový život a smysl příběhům z minulosti, pomocí kterých vytváří příběhy budoucnosti.

Nespatřený pohled

Tento portrét Davida s hlavou Goliáše namaloval Paolo Caliari, zvaný Paolo Veronese, jeden z nejvýznamnějších malířů italské renesance. Originál obrazu byl podroben rentgenovému a infračervenému snímkování, při nichž byly odhaleny skryté detaily. Tato nová poznání inspirovala Lobkowiczké sbírky k vytvoření NFTs, který nabízí divákům jedinečnou příležitost spatřit něco, co se nedá prostým zrakem postřehnout. Odhalíme neidentifikovanou tvář, podobnou Goliášově hlavě, která je vidět ve stínech pod Davidovou levou paží. Nespatřený pohled nám připomíná, že máme vždy nahlížet pod povrch a odhalovat nejen umělecké objevy, ale také příběhy, které je doprovázejí.

Lobkowiczké sbírky x Provenance 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Paolo Caliari (zvaný Veronese) 1528–1588 „David s hlavou Goliáše“, olej na plátně, 130 x 98 cm

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Zapomenutý menuet

Vidíte a posloucháte první záznam skladby, která se nehrála více než 250 let. Zapomenutý menuet skládá hold nerozpoznanému hudebnímu talentu jeho autorky, komtesy Anny Marie Wilhelminy von Althann. Talent této nadané loutnistky přirovnávali její současníci k talentu nejlepších profesionálních loutnistů v Evropě. Přesto se jí nedostalo uznání, které by si zasluhovala. Tehdejší společnost se totiž stavěla k ženským hudebním ambicím přezíravě. Zapomenutý menuet oživuje její hudbu a skládá obraz opomíjené historie žen – autorek a hudebnic.

Lobkowiczké sbírky x Provenance 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Menuet, loutnová tabulatura hraběnky Anny Marie Vilemíny z Althannu (1703–1754), první třetina 18. století

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Gaiin zápas

Tato animace ilustruje zkázu sgrafita ze 16. století, které zdobí fasádu zámku v Nelahozevsi severně od Prahy. Sgrafito je dekorativní technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, jejíž princip spočívá v nanesení dvou různobarevných vrstev omítky, přičemž části horní ještě vlhké vrstvy se odstraní škrabáním, odhalená kontrastující spodní vrstva pak tvoří požadovanou dekoraci vnější fasády, případně i stěn interiérů staveb. Vystavení povrchu vnějším klimatickým podmínkám vede k soustavné erozi. Jako poklona herkulovskému úkolu chránit a uchovávat umělecká díla, zachycuje scéna vybraná pro toto dílo detail Herkula porážejícího Antaea. Z prodeje tohoto NFT se bude přímo financovat restaurování tohoto konkrétního sgrafita.

Lobkowiczké sbírky x Provenance 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Detail sgrafita, zámek Nelahozeves, 16. století

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Restaurátorská série

Ochrana a obnova jsou nezbytné pro zachování kulturního dědictví pro generace současnou i budoucí. Lobkowiczké sbírky, inspirované filantropickými iniciativami v oblasti NFTs, se rozhodly využít NFTs jako nástroj podpory specifických potřeb v oblasti ochrany umění. Tato expozice vyzdvihuje tři projekty Lobkowiczkých sbírek, které vyžadují urgentní péči. Tyto NFTs tak budou mít využití mimo digitální svět a pomohou financovat restaurování reálných děl, a to díky oslovení většího množství potenciálních sponzorů a jejich zapojení do ochrany kulturního dědictví. Jakmile bude konkrétní dílo reálně restaurováno, dostanou držitelé každého NFT druhý token, jenž bude obsahovat právě restaurované umělecké dílo, na jehož obnovu přispěli.

Střela do břicha

Na tomto NFT je zachycen plukovní důstojník kornet Gaspar von Scherdinger. Jde o jeden z 19 portrétů důstojníků z kyrysnického pluku Jiřího Kristiána knížete Lobkowicze, jehož autorství je přisuzováno italskému malíři Antoniu Lucinimu (1662–1741). Z prodeje tohoto NFT se bude financovat restaurování tohoto obrazu. Poté, co bude práce dokončena, obdrží kupující druhý NFT již restaurovaného obrazu. Vlastník uvidí transformaci portrétu ze stavu před obnovou do stavu po ní, ačkoli bude stále vlastnit pouze NFT díla v jeho poškozeném stavu.

Lobkowiczké sbírky x Provenance 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Portrét Gaspara von Scherdingera,
pravděpodobně Antonio Lucini (1662–1741)

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Brandlovy přízraky

Dva skleněné negativy z roku 1941 zachycují obrazy slavného českého barokního malíře Petra Brandla (1668–1735): Zkáza Sodomy a Gomory a Požár Tróje. Obrazy byly zkonfiskovány nacisty a nebyly nikdy vráceny. Jediným důkazem jejich existence zůstávají právě tyto negativy. Skleněné negativy jsou považovány za velmi citlivé materiály. Při dlouhém vystavení nevhodným podmínkám může dojít k jejich nevratnému poškození, včetně ztráty informací a zhoršení kvality snímku. Lobkowiczký archiv obsahuje sbírku více než 1 500 fotografických materiálů, které vyžadují urgentní péči. Toto NFT souvisí s bezprostřední potřebou jejich záchrany a také širším cílem digitalizace celých Lobkowiczkých sbírek.

Lobkowiczké sbírky x Provenance 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Skleněné negativy, 1941, Lobkowiczký archiv

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Busta z Nového světa (série)

Série digitálně vytvořených bust světoznámého českého skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), který je považován za umělce, jenž definoval nový český „národní styl“. Jeho slavná Novosvětská dokonce v roce 1969 cestovala na první misi k Měsíci. Lobkowiczké sbírky se v současnosti intenzivně zabývají dosud nejambicióznějším projektem – renovací rodného domu Antonína Dvořáka a jeho proměnou v poutní místo, kam budou cestovat milovníci hudby z celého světa. V budoucnu místo rovněž poslouží jako centrum hudebního vzdělávání. Prodej Busty z Nového světa přímo podpoří tento projekt.

Lobkowicz Collections x Provenance, 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Busta z nového světa (série)

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Díla inspirovaná Lobkowiczkými sbírkami

Muzea vybízejí návštěvníky, aby při utváření budoucnosti čerpali inspiraci z minulosti. Za tímto účelem oslovily Lobkowiczké sbírky dva přední současné umělce, aby vytvořili nová díla, inspirovaná sbírkovými předměty. Vystavené NFTs ukazují, jak autoři dokáží využít svůj zájem o minulost a vytvářet myšlenková spojení mezi historickými uměleckými díly a svou vlastní tvůrčí činností. Přitom se zapojují nejen do trvajícího narativu historie umění, ale také aktivují zdroje vlastní inspirace. Diváci se mohou zamýšlet nad vztahem mezi kulturním dědictvím starého světa a současnými výrazovými formami.

Atlas φ a Atlas λ od Obvious

Obvious, pařížské umělecké sdružení působící v duchu nové tradice umění umělé inteligence, vytváří obrazy pomocí složitých algoritmů. Pro toto dílo nahráli do svého algoritmu zhruba tisícovku snímků starých map a vytvořili novou „mapu“ neexistujícího prostoru. Zdrojem většiny těchto snímků se stal jedenáctisvazkový Novus Atlas Absolutissimus od Johannese Janssonia, jeden z nejkomplexnějších a nejpřesnějších atlasů své doby. Zatímco Janssonius tvořil své mapy ve jménu vědy a pravdy, Obvious reinterpretují tradiční kartografii kombinováním umělé inteligence a lidské kreativity.

Obvious, 2021
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Novus Atlas Absolutissimus, 11 svazků, Amsterdam, po 1664,  Johannes Janssonius (1588–1644), Lobkowiczká knihovna

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci

Cabinet of Curiosities od Matthewa Stonea

Londýnský výtvarník Matthew Stone zachycuje ve své tvorbě klasické zobrazení „hrdinské nahoty“ pomocí expresivních tahů digitálního štětce. V tomto díle čerpá Stone z obrazu vlámského malíře ze 17. století Cornelise de Baellieur (vystaveného vlevo), který zachycuje kabinet kuriozit – soukromou galerii tretek a artefaktů získaných na cestách v průběhu života. Stoneův Cabinet of Curiosities nabízí v obraze retrospektivní pohled na jeho minulou malířskou tvorbu a zkoumá sebestředná témata, jimiž se zabývali jiní slavní umělci jako Matisse a Lichtenstein.

Matthew Stone, 2021 
Inspirováno Lobkowiczkými sbírkami: Kabinet kuriozit, Cornelis de Baellieur (1607–1671), 17. století, olej na plátně, zarámovano 72 x 103.5 x 6 cm

NFT vystaveno v rámci výstavy Non-Fungible Castle v Lobkowiczkém paláci