Arcivévoda Rudolf Habsburský (pozdější císař Rudolf II.)
Portrét mladého arcivévody Rudolfa Habsburského (1552–1612), pozdějšího císaře Rudolfa II. není v expozici Lobkowiczkého paláce příliš nápadný. Zobrazený mladík ovšem, již jako dospělý muž, sehrál nezastupitelnou roli v politických a kulturních dějinách českých zemí.
Mladý princ je na lobkowiczkém obraze oděn do hnědého, zlatem vyšívaného kabátce s okružím dle španělské módy. Habsburskou rodinnou podobu prozrazují větší rty a mírně předsunutá brada. Podobizna arcivévody Rudolfa byla namalována v období kolem roku 1567, tedy v době Rudolfova pobytu ve Španělsku. Portrét namaloval umělec vzešlý z dílny Alonsa Sáncheze Coella (1531–1588) jednoho z nejvýznamnějších malířů své doby.
Pobyt na španělském dvoře, během kterého vznikl tento portrét, poznamenal Rudolfa na celý život. Syn císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské, spolu se svým o rok mladším bratrem Arnoštem opustili roku 1564 Vídeň, aby strávili téměř osm let na dvoře svého strýce Filipa II. v Madridu. Humanisticky orientovanou výuku, vedenou vysoce kvalifikovanými učiteli, střídaly příjemné chvíle vyplněné lovem, tancem a turnaji. Filip II. se oběma chlapcům snažil nahradit vzdálený domov. Král je také seznámil s rozsáhlými uměleckými sbírkami španělského dvora a oba mladíci ve Filipovi poznali štědrého patrona umělců a vášnivého sběratele. Rudolf si na španělském dvoře dokonale osvojil španělské zvyklosti a módu. Ze Španělska zpět do Vídně se bratři vrátili roku 1571. Roku 1575 byl Rudolf korunován českým králem a dva měsíce na to se stal císařem Svaté říše římské národa německého. Roku 1583 Rudolf II. přesídlil se svým dvorem z Vídně do Prahy, kde pod jeho štědrou vládou vzkvétalo nejen umění, ale i věda.
S Rudolfovým portrétem v expozici Lobkowiczkého paláce sousedí portréty významných osobností, zejména z řad šlechty a císařského dvora, které se v té době podílely na formování politického a kulturního dění Českých zemí a monarchie.
