Senoseč, Pieter Breughel starší, 1565
Senoseč od Pietra Brueghela staršího, jeden z nejvýznamnějších obrazů Lobkowiczkých sbírek, byla vytvořena roku 1565 a původně měla zdobit jídelnu antverpského kupce Niclaese Jongelinka. Dílo je součástí série šesti obrazů, z nichž každý měl reprezentovat dva měsíce v roce, v tomto případě jde o červen a červenec.
V roce 1594 město Antverpy celou sérii darovalo arcivévodovi Arnoštu Rakouskému, který byl místodržitelem ve Španělském Nizozemí. Říká se, že během dělení Arnoštova majetku po jeho smrti v roce 1595, si Brueghelovy obrazy vybral jeho starší bratr Rudolf II.
V roce 1659 je ve vídeňském inventáři arcivévody Leopolda Viléma (1614-1662) zmiňováno již jen pět obrazů. Není známo, zda Senoseč opustila Císařské sbírky již v této době, ani kdy byla pořízena rodinou Lobkowiczů, v majetku rodu je uváděna až od roku 1870. Další tři obrazy z původní série se nachází v Kunsthistorickém muzeu ve Vídni, jeden v Metropolitním muzeu v New Yorku a poslední zůstal nenalezen.
Senoseč, dochovaná ve velmi dobrém stavu, je vrcholným dílem západního umění. Jde o jedno z prvních děl, kde krajina netvoří pouze pozadí či prostředí biblického výjevu, ale jde o ztvárnění jí samotné. Je zde zobrazena jako prvek určující běh každodenní činnosti obyčejného venkovského lidu, žijícího v souladu s přírodou a jejími proměnami během roku. Brueghel považoval tvrdou práci venkovanů a jejich svazek s přírodou, k němuž byli předurčeni a z něhož nebylo úniku, za hodné obdivu.
Tento obraz je součástí stále expozice Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě.
