Hudba
Hudba a hudební archiv se svými 5 000 položkami tvoří podstatnou část Lobkowiczkých sbírek. Archiv byl původně umístěn spolu s Lobkowiczkou knihovnou na hlavním rodinném sídle v Roudnici nad Labem. V roce 1941 byl zabaven nacisty a o několik let později komunisty, kteří jej předali Českému muzeu hudby. V říjnu roku 1998 byl rodině navrácen a za dohledu odborníků Lobkowiczkých sbírek, o.p.s. převezen na zámek Nelahozeves.
Hudební archiv

Hudební archiv, jehož zakladatelem byl Ferdinand August, 3. kníže z Lobkowicz, je výsledkem více než tří set let talentu, mecenášství a sběratelského nadšení významných osobností rodu Lobkowiczů. Archiv reprezentuje dílo pěti set autorů a jeho součástí je i vzácná sbírka skladeb pro loutnu, mandolínu a kytaru z konce 17. a počátku 18. století. Tato kolekce, považovaná za jednu z největších soukromých sbírek barokní hudby pro drnkací nástroje, vyniká především pracemi francouzských skladatelů E. a D. Gaultiera, St. Luca, Ch. Moutona a J. de Gallota. Lobkowiczký hudební archiv se proslavil především díky dílům známých skladatelů konce 18. a počátku 19. století, například Händela, Mozarta, Haydna a Beethovena.
Filip Hyacint, 4. kníže z Lobkowicz, byl talentovaným hudebním skladatelem a loutnistou, hře na loutnu se věnovala i jeho druhá manželka, Anna Vilemína z Althanu. Jejich učitelé byli vybráni z řad nejlepších hudebníků tehdejší doby, patřili k nim i Sylvius Leopold Weiss a Andreas Bohr. Hudební nástroje, na něž tyto osobnosti hrály jsou dodnes součástí Lobkowiczkých sbírek. Syn Filipa Hyacinta a Anny Vilemíny, Ferdinand Fhilip, hrál na harmoniku a pomohl se prosadit nadanému synovi správce lobkowiczkých lesů a pozdějšímu známému opernímu skladateli Christophu Willibaldu Gluckovi.
Beethovenovy manuskripty

Nepochybně největším přínosem pro hudební sekci Lobkowiczkých sbírek bylo mecenášství 7. knížete Josefa Františka Maximiliána. Tento talentovaný zpěvák, houslista a violoncellista byl patronem Ludwiga van Beethovena, který mu jako poděkování za celoživotní podporu věnoval mimo jiné i 3. (Eroica), 5. a 6. (Pastorální) symfonii.
Štědrá finanční podpora lobkowiczkých knížat spolu s příspěvky arcivévody Rudolfa a hraběte Kinského osvobodily Beethovena od závislosti na výdělku z nepravidelných zakázek a časově náročné výuky, a umožnily mu tak plně se věnovat hudební tvorbě.
Hudební nástroje

Kromě rukopisů a partitur sbírky zahrnují i hudební nástroje, které patřily členům rodiny a lobkowiczkému orchestru. Ten pravidelně vystupoval na jednotlivých rodinných sídlech, nejčastěji v Jezeří, Roudnici a Lobkowiczkém paláci ve Vídni, který byl vyhlášen kvalitou hudebních vystoupení a sofistikovaností publika.
V Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě jsou vystaveny loutny ze 16. a 17. století od Malera, Tieffenbruckera a Unverdorbena; kytary ze 17. století; housle italské, německé a české výroby (Gasparo da Salo, Stainer, Eberle, Hellmer, Rauch); basy od Edlingera a Stainera; Guarnerova a Kulíkova violoncella; vídeňské dechové nástroje z 18. století a dvojice měděných vojenských tympánů.
Pozoruhodnou vzácností je sbírka šesti bohatě zdobených stříbrných trumpet vyrobená v roce 1716 vídeňským mistrem Leichamschneiderem – jde o jednu ze dvou sbírek tohoto charakteru na světě.
Součástí expozice zámku Nelahozeves jsou spinet, měděné a bronzové tympány, basa od Posche a další smyčcové nástroje.